Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Připojištění skel? Zbytečně vyhozené peníze

10. 05. 2016 14:53:04
Bojíte se pavouka na čelním skle? Podle pojišťoven není nic jednoduššího, než si k povinnému ručení nebo havarijnímu pojištění sjednat připojištění skel. To je ale pro naprostou většinu klientů značně nevýhodné.

Proč se pojištění skel nevyplatí

Podívejme se na pár čísel. Podle specialistů z autoservisů vás nějaký defekt na skle potká po zhruba 100 000 ujetých kilometrech. Většina řidičů musí podobnou nepříjemnost řešit zhruba jednou za 6–7 let. K tomu je ale třeba dodat, že tři čtvrtiny všech prasklin nebo jamek umějí servisy s pomocí moderních technologií zacelit a že taková oprava vyjde na 500 až 1 500 korun (s dojezdem někdy i na 2 000).

Nehoda, po které je skutečně nutné vyměnit celé sklo, se vám tedy pravděpodobně stane po najetí 400 000 kilometrů. Počítáme-li, že ročně na tachometru natočíte kolem 15 000 kilometrů, budete muset sklo vyměnit jednou za 25 let. Za tu dobu budete mít možná už třetí auto a pojišťovně zaplatíte klidně i 50 tisíc Kč (počítejme, že máte oktávku, u BMW 4 Gran Coupé to může být i 100 000 Kč).

Vtip je v tom, že výměna skla vyjde průměrně na 8 tisíc. Takže i kdybyste započítali tři menší defekty, vaše náklady na opravy a výměnu skla budou za 25 let bez pojištění někde mezi 12 a 14 tisíci.

Pojišťovnu tedy výrazně přeplatíte. Jak moc, to záleží na tom, jestli máte skla připojištěná v rámci povinného ručení (to přeplácíte asi 4x), nebo havarijního pojištění (pak pojišťovnu přeplácíte dokonce až 8x). Proč ten rozdíl?

Čelní sklo u havarijního: kolosální nesmysl

Připojištění skel k povinnému ručení i havarijnímu pojištění stojí stejně. Jenže zatímco u povinného ručení se skutečně jistíte proti novému typu rizika, u havarijního si v podstatě podruhé kupujete stejný produkt. Rozbité sklo je totiž v havarijním pojištění běžně zahrnuté, rozdíl je jen v tom, že sklo mívá nižší nebo žádnou spoluúčast.

Co to znamená? Představte si, že máte havarijní pojištění se spoluúčastí 5 000 Kč a sjednáte si k němu připojištění skel se spoluúčastí 1 000 Kč. V tom okamžiku si u skel platíte vlastně jen za rozdíl mezi spoluúčastmi, tedy za riziko ve výši 4 000 Kč.

Výjimečně může nastat i absurdní situace, kdy má havarijní pojištění i připojištění skel stejnou spoluúčast. Pak vlastně platíte dvakrát za úplně stejnou věc.

Pojišťovny vás možná budou o výhodnosti připojištění skel přesvědčovat argumentem, že u něj případná škoda nemá vliv na bonus za jízdu bez nehod. Ten ale pojišťovny v případě zcelení skla stejně většinou nesnižují. Riziko snížení bonusu tak připadá v úvahu jednou za 25 let.

Jak v případě povinného ručení, tak havarijního pojištění tedy platí, že připojištění skel je hlavně vábničkou na klienty a slušným zdrojem příjmů pro pojišťovny. Na to, aby se vám skutečně vyplatilo (u povinného ručení více, u havarijního méně), byste museli ročně najet víc než 50 000 kilometrů.

To jen tak pro představu znamená, že byste museli denně dojíždět za prací třeba z Liberce do Prahy, nebo se vydat na velký roadtrip Evropou (ale i z Lisabonu do Tallinnu je to „pouhých“ 4 000 kilometrů).

A pak je ještě jedna skupina, která si na připojištění skel rozhodně nestěžuje – majitelé autoservisů. Ale o tom až někdy příště.

Autor: Marek Orawski | úterý 10.5.2016 14:53 | karma článku: 20.69 | přečteno: 1726x

Další články blogera

Marek Orawski

Proč se pojistit proti úrazu? Může převrátit život nejen váš, ale i vašich nejbližších!

To, zda si sjednáte úrazové pojištění, není jen vaše věc. Vážný úraz může převrátit naruby život váš i celé vaší rodiny. Ochranou je kvalitní úrazové pojištění.

23.8.2017 v 10:29 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 198 | Diskuse

Marek Orawski

Peer-to-peer pojišťoven přibývá, myšlení na trhu se (zvolna) mění

V posledních dvou letech vznikají ve světě desítky nových pojišťoven založených na peer-to-peer principech. Jejich odlišné fungování naplno odhaluje nešvary korporátního pojištění a vyvolává debatu o budoucnosti celého odvětví.

28.3.2017 v 9:05 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 233 | Diskuse

Marek Orawski

K pojistným podvodům motivuje lidi nastavení korporátních pojišťoven

Behaviorální ekonomové se intenzivně zabývají otázkou, co vede lidi k pojistným podvodům. Výzkumy ukazují, že si za ně pojišťovny mohou samy.

22.3.2017 v 13:16 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 558 | Diskuse

Marek Orawski

Pojištění je solidární systém, nemá sloužit k obohacování pojišťoven

Pojišťovny mají pověst institucí, které po lidech chtějí peníze, ale když mají nějaké vydat na plnění škod, hledají všelijaké kličky a výmluvy. Úplně se přitom zapomnělo na to, že ve své podstatě je pojištění solidárním systémem.

10.3.2017 v 10:51 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 539 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Petrák

Ke starším podnikatelům pro minerálku, k mladším pro slivovici

Obliba oboru podnikání je silně závislá na věku i pohlaví. Starší muži dávají přednost jiným oborům podnikání než mladší a stejně tak to platí pro ženy.

18.11.2017 v 22:28 | Karma článku: 5.04 | Přečteno: 302 | Diskuse

Karel Trčálek

Marxistické hlavy řádí jako divé, socialismus je zpátky v plné parádě

Ale netouží většina z nás právě po socialismu? Copak se nechceme vrátit zase tam, kde nám bylo tak dobře, kde nám bylo bez eurofašistů mnohem, ale opravdu mnohem líp?

16.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 570 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.06 | Přečteno: 12275 | Diskuse

Hana Šťastná

Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

15.11.2017 v 13:19 | Karma článku: 26.00 | Přečteno: 1045 | Diskuse

Petr Havránek

Kdepak Marxová- Engelsová!

Tajemník SPD Jaroslav Staník je právem vyšetřován za rasistické výroky. To nejmírnější, co dle médií pronesl je, že nazval šéfku sociálního resortu Marxovou- Engelsovou. Nabízí se však jiná, daleko přiléhavější přezdívka.

14.11.2017 v 17:22 | Karma článku: 38.12 | Přečteno: 1685 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 739

Celý svůj profesní život jsem pracoval v pojišťovnách, nyní vedu PRVNÍ KLUBOVOU pojišťovnu. Měl jsem možnost sledovat, jak se vyvíjí pojišťovací trh a jaké má jeho nastavení důsledky pro zákazníky. Na blogu se věnuji některým aspektům pojišťovnictví. Doufám, že tím pomohu přispět ke zvýšení povědomí o tom, na co je dobré při uzavírání pojistek myslet.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.